Lilek neboli baklažán je teplomilnou rostlinou, i přesto se nám daří vypěstovat ho zde na Vysočině.
Lilek je chuťově vynikající zelenina, kterou je možno připravit na mnoho způsobů. Jedinou nevýhodou lilku je, že není dobrý za syrova, obsahuje totiž alkoloid solanin, který se vyskytuje také v bramborových klíčcích a v nezralých rajčatech, což může vést k žaludečním a střevním potížím. Lilky by se proto měly vždy tepelně upravit, abychom dosáhly zneškodnění solaninu. Dalším doporučením před úpravou je posypat pokrájený lilek solí. Tím se uvolní hořčiny a voda. Před pečením a smažením se vymačká voda, tím se zabrání přílišného nasáknutí tukem.
Vzhledem ke značnému množství karotenu jsou lilky vydatným zdrojem provitaminu A. Kromě toho obsahují řadu dalších důležitých vitaminů: například B3, známý také jako vitamin PP, který je nutný pro tvorbu hormonů estrogenu, progesteronu, testosteronu, kortizonu a dalších. Vždyť také Arabové a Španělé považovali baklažány za afrodiziakum.
Dále je v lilku vitamin B6 (pyridoxin), který je nezbytný pro dobrou funkci imunitního systému, vitaminy B5 a B9 a malé množství vitaminu C.
Je také výborným zdrojem draslíku, v tomto směru předčí i zelí, cibuli, mrkev a salát. Obsahuje i řadu dalších minerálů a prvků, například železo, hořčík, zinek a mangan.
Lilek můžete vařit, dusit, smažit, grilovat, marinovat.