Ředkvičky chutnají výborně a obohacují tělo o cenné látky. Oblíbená zelenina s jemně štiplavou chutí tvoří součást jídelníčku většiny z vás. Ředkvičky se vyskytují v mnoha barvách i tvarech. Jedno mají ale všechny druhy společné. Vždy se jedná o lahodnou chuťovku nabitou zdravím.
Ředkvičky sice obsahují celou řadu zdraví prospěšných látek, ale kralují mezi nimi hořčičné oleje a silice, které mají na svědomí i pikantní štiplavost bulviček. Zelenina si je sama tvoří k ochraně před škůdci, bakteriemi a plísněmi. Vědecké výzkumy však ukázaly, že stejně působí také v lidském organismu. Zabraňují totiž na sliznicích, zejména v zažívacím traktu, množení nežádoucích bakterií, které způsobují střevní i žaludeční problémy, nadýmání a průjmy.
Hořčičné oleje podobně dezinfikují také ústní dutinu a oblast nosohltanu, kde navíc pomáhají rozpouštět usazený hlen. Proto by se měly ředkvičky konzumovat při onemocnění dýchacích cest i nachlazení, neboť za pomoci vitamínu C, jehož jsou rovněž bohatým zdrojem, posilují naši imunitu.
Ředkvičky se dají jíst syrové, loupané, neloupané, mohou se trošku posolit, čímž se uvolní jejich palčivá chuť. Není třeba zdůrazňovat, že nejlepší ředkvička je čerstvá, tj. právě utržená. Ředkvičky lze použít do mnoha salátů, pomazánek, polévek nebo jako přílohu k masu atd. Zelené lístky chutnají také dobře, ze starších listů lze připravit špenát.
Pro ředkvičky také platí totéž, co pro ostatní zeleninu. Měly by se krájet vždy až těsně před jídlem či před další kuchyňskou úpravou. Tepelný proces musí u nich ale trvat jen krátce, jinak ztratí nejen barvu, ale také všechny prospěšné látky.
Ředkvičky se nedají dlouho skladovat, rychle totiž vadnou, uchovávejte je v ledničce, ale spotřebujte do pěti dnů.