Mléčné kvašení a nakládní zeleniny

Nakládání a přírodní kvašení zeleniny neboli fermentace je metoda známá již několik tisíciletí, je to starobylý způsob jejího uchovávání a je jedním z důležitých prvků zdravé a přirozené výživy, hlavně pro svůj nezastupitelný obsah probiotických bakterií.

Mléčně kvašená zelenina je tradiční a velmi zdravý způsob zpracování zeleniny. Při tomto způsobu úpravy zeleniny vzniká velké množství vitamínů C, B1, B2, B6, K, enzymů, z minerálů například hořčík, draslík, fluor, laktobacilů a kyseliny mléčné. Tato zelenina zlepšuje naše trávicí schopnosti i působí symbioticky na naše osídlení střeva. Mléčné kvašení je vlastně tradičním způsobem konzervace zeleniny, kde kyselina mléčná zajišťuje její stabilitu.

Kvašená zelenina aktivuje imunitní systém v boji proti bakteriím a virům, posiluje organismus proti infekcím, podporuje také tvorbu krve a hormonů. Umožňuje bojovat proti únavě, zlepšuje celkově obranyschopnost organismu a zvyšuje odolnost proti stresu.. Snižuje také vysoké hodnoty krevního tlaku a zároveň aktivuje funkci střev a vylučování toxických látek. Lidé trpící nedostatečnou funkcí štítné žlázy by měli tuto zeleninu také zařadit do svého jídelníčku, protože jim pomůže s obnovou její správné funkce.

Variací, jak si připravit mléčně kvašenou zeleninu je opravdu mnoho. Mléčně kvasit můžeme mnoho druhů zeleniny: mrkev, cibuli, ředkve, ředkvičky, červenou řepu, zelí, okurky, cukety, růžičky květáku, kapustu.

 Kvašené zelí

Zelí nakrájíme na nudličky a můžeme do něj nakrouhat mrkev nebo cibuli, popřípadě přidat kmín podle chuti a v míse vše smíchat se solí (1 až 2% soli na hmotnost zeleniny), rukama promícháváme a promačkáváme až se začne uvolňovat šťáva. Pak po vrstvách důkladně natlačíme do zavařovací sklenice, kvašáku či jiné nádoby, abychom vytlačili veškerý vzduch. Zatížíme pomocí víčka, talířku na který dáme těžší kámen či kolíku. Necháme při pokojové teplotě 2-3-4 dny. Od druhého dne lze tuto zeleninu již konzumovat, Je vhodné ji 3. – 4. den přendat do sklenic a dát do ledničky. Pokud tuto zeleninu necháme kvasit jen 2-4 hodiny, tak sice nevzniká kyselina mléčná, ale lehce se natráví vláknina a začnou se vytvářet probiotické látky. Tento salát se používá hlavně v létě a je velmi dobře stravitelný a posiluje zažívání.

Sklenice nechte při pokojové teplotě (cca 20 stupňů C) a dejte je do nádoby na zachytávání vody (plech na pečení, box na svačinu). Už po několika hodinách se víčka na sklenicích vypouknou. Zelí bude expandovat a sklenice mohou mírně odfukovat a pouštět šťávu. Sklenice udržujte v temnu (např. zakrýt utěrkou), světlo škodí obsahu vitamínu C ve výsledné pochoutce.

Dokud budou víčka na sklenicích stále vypuklá, kvašení stále probíhá. Podle teploty a dalších faktorů to může trvat několik dní až dva týdny. Jakmile víčka splasknou máte hotovo. Zelí potom přendejte do ledničky a spotřebujte. Proces kvašení taky můžete předčasně přerušit přemístěním do ledničky. Vyšší teplota = rychlejší průběh (a méně chuti).

Vodní pickles (zeleniny zalité horkou vodou se solí)

Na tyto pickles se hodí zejména tvrdší zeleniny (mrkev, kedluben, daikon, černá ředkev, květák, …). Zeleninu dle vašeho výběru krájíme na větší kusy, dáme do sklenice či kvašáku, zasypeme mořskou solí a oblíbeným kořením (může být kmín, semena kopru, zelený kopr či jiné – záleží na vašich chutích a experimentech) a zalijeme vroucí vodou. Zavíčkujeme a necháme 3–7 dní v pokojové teplotě. V závislosti na vnějších podmínkách je tato zelenina vhodná ke konzumaci již zpravidla 4. den. Dojde v ní k mléčnému kvašení, proto po otevření může sklenice vypěnit.